Přejít k obsahu

Příslovce

Příslovce je slovní druh, který označuje vlastnost děje, předmětu a jiné vlastnosti.

  • Ве́чером мы пойдё́м в теа́тр. (= Večer půjdeme do divadla.)

Příslovce může být spojeno se slovesem a vyjadřuje как (= jak?) , где (= kde?) , когда́ (= kdy?) , заче́м (= proč?) , куда́ (= kam?) , с како́й це́лью (= za jakým účelem?) , по како́й причи́не (= s jakou příčinou?) , в како́й ме́ре (= v jaké míře?) jak se konal děj:

  • Он живёт (как?) ве́село. (= On žije (jak?) vesele.)
  • (Где?) Везде́ бы́ло мно́го цвето́в. (= (Kde?) Všude bylo mnoho květin.)
  • Он э́то сде́лал мне (с како́й це́лью?) назло́. (= Udělal mi to (s jakým cílem?) nazlost.)
  • Мы (когда́?) сего́дня верну́лись из о́тпуска. (= My jsme se (kdy?) dnes vrátili z dovolené.)

Příslovce může být také spojeno se zvláštními tvary sloves – příčestím a přechodníkem a také s podstatným jménem, přídavným jménem nebo jiným příslovcem a vyjadřovat jejich vlastnosti:

  • Учи́тесь (как?) хорошо́, живи́те (как?) дру́жно. (= Učte se (jak?) dobře, žijte (jak?) společně.)
  • Э́тот студе́нт (в како́й ме́ре?) о́чень стара́тельный. (= Je to (jaký?) velice snaživý student. )
  • Она́ рабо́тает (как?) весьма́ охо́тно. (= Pracuje (jak?) velmi ochotně.)
  • Здесь происхо́дит движе́ние (куда́?) вперё́д. (= Zde dochází k pohybu (kam?) dopředu. )
  • Он (когда́?) всегда́ приве́тлив. (= Je (kdy?) vždy přívětivý. )

Příslovce jsou neohebná, tedy neskloňují se a nečasují, a ve větě obvykle plní funkci příslovečného určení.

Příslovce, která jsou spojena se slovesem a jeho tvary, mohou vyjadřovat způsob děje, příčinu, cíl, míru a stupeň.

Příslovce, která jsou spojena s přídavnými jmény nebo jinými příslovci mohou vyjadřovat míru a stupeň příznaku.

Druhy příslovcí

Podle významu se příslovce dělí na tyto základní druhy:

Významy příslovcí Otázky, na které odpovídají Příklady příslovcí
1. Příslovce způsobu Как? (= Jak?) , Каки́м о́бразом? (= Jakým způsobem?) бы́стро (= rychle) , хорошо́ (= dobře) , ме́дленно (= pomalu) , по-но́вому (= nově) , по-дру́жески (= přátelsky) , по-ру́сски (= rusky) , внима́тельно (= pozorně) , вдруг (= najednou) , на́бело (= nabílo) , так (= tak) , е́ле-е́ле (= jen tak tak) , ника́к (= nijak)
2. Příslovce času Когда́? (= Kdy?) , С каки́х пор? (= Od jaké doby?) , До каки́х пор? (= Do jaké doby?) , Как до́лго? (= Jak dlouho?) сего́дня (= dnes) , за́втра (= zítra) , вчера́ (= včera) , у́тром (= ráno) , днём (= ve dne) , ве́чером (= večer) , но́чью (= v noci) , сейча́с (= hned) , ра́но (= brzy) , тогда́ (= tehdy) , тепе́рь (= teď) , накану́не (= vpředvečer)
3. Příslovce místa Где? (= Kde?) , Куда́? (= Kam?) , Отку́да? (= Odkud?) здесь (= zde) , там (= tam) , вблизи́ (= nedaleko) , вдали́ (= daleko) , сюда́ (= sem) , туда́ (= tam) , отту́да (= odtud) , везде́ (= všude) , напра́во (= vpravo) , нале́во (= vlevo) , и́здали (= z dálky) , вниз (= dolů) , вверх (= nahoru) , нигде́ (= nikde) , никуда́ (= nikam)
4. Příslovce příčiny Почему́? (= Proč?) , Отчего́? (= Proč? ) , По како́й причи́не? (= Z jakého důvodu?) oттого́ (= proto) , потому́ (= proto) , сгоряча́ (= ukvapeně ) , понево́ле (= chtě, nechtě ) , со́слепу (= poslepu ) , спросо́нья (= rozespale )
5. Příslovce účelu Заче́м? (= Proč?) , С како́й це́лью? (= Za jakým účelem?) , Для чего́? (= Proč?) назло́ (= schválně ) , наро́чно (= úmyslně ) , не́зачем (= nesmyslně ) , специа́льно (= schválně) , напереко́р (= navzdory ) , в шу́тку (= z legrace) , умы́шленно (= úmyslně) , неумы́шленно (= neúmyslně) , неча́янно (= náhodou)
6. Příslovce míry a stupně Ско́лько? (= Kolik?) , Во ско́лько (= Kdy?) , Наско́лько? (= Nakolik?) , С како́й сте́пени? (= V jakém stupni?) , В како́й ме́ре? (= V jaké míře?) о́чень (= velmi) , мно́го (= mnoho) , весьма́ (= velmi) , совсе́м (= úplně) , попола́м (= napůl) , два́жды (= dvakrát) , три́жды (= třikrát) , вдвоём (= ve dvou ) , втроём (= ve třech ) , сли́шком (= hodně) , вполне́ (= zcela) , дово́льно (= dostatečně ) , соверше́нно (= zcela)

Stupně srovnání příslovcí

Příslovce vytvořená od jakostních přídavných jmen mají druhý a třetí stupeň.

Tvoření druhého stupně

Jednoduchý tvar
Základní tvar příslovce Prostředky tvoření Příklad
Přídavná jména typu Předpona
о́стро (= ostře) -ее- остре́е (= ostřeji)
бы́стро (= rychle) -ей- быстре́й (= rychleji)
интере́сно (= zajímavě) -ей- интере́сней (= zajímavěji)
су́хо (= suše) -ше- су́ше (= sušeji)
далеко́ (= daleko) -ше- да́льше (= dále)
бли́зко (= blízko) -же- бли́же (= blíže)

Některá příslovce, podobně jako přídavná jména, mají supletivní (tj. vytvořený od jiného kmene) tvar druhého stupně:

  • хорошо́ (= dobře) лу́чше (= lépe)
  • пло́хо (= špatně) ху́же (= hůře)

Tvoření třetího stupně

Třetí stupeň příslovcí má složený tvar, který je složen ze dvou členů: druhého stupně příslovce a zájmena всех (= všechny) nebo всего́ (= jen) :

Složený tvar

Jednoduchý tvar druhého stupně + zájmeno всех (= všechny) (pro životná pod. jména) nebo всего́ (= jen) (pro neživotná).

остре́е (= ostřeji) остре́е всex (= nejostřeji ze všech)
быстре́й (= rychleji) быстре́й всего́ (= nejrychleji ze všech)
интере́сней (= zajímavěji) интере́сней всего́ (= nejzajímavěji ze všech)
су́ше (= sušeji) су́ше всего́ (= nejsušeji ze všech)
да́льше (= dále) да́льше всex (= nejdále ze všech)

Predikativní příslovce (slova z kategorie stavu)

Zvláštní skupinu tvoří tzv. predikativní příslovce, která vyjadřují stav a plní funkci přísudku (predikátu) v bezpodmětné větě. Například:

  • stav živých bytostí ( ве́село (= vesele) , гру́стно (= smutně) , смешно́ (= směšně) , оби́дно (= to je mrzuté ) , сты́дно (= to je nepříjemné ) ):
    • Без вас мне ску́чно, – я зева́ю; при вас мне гру́стно, – я терплю́... (Пушкин) (= Bez vás se nudím, zívám; s vámi je mi smutno, trpím... (Puškin))
  • stav okolí, situace ( хо́лодно (= chladno) , ве́трено (= větrně) , жа́рко (= teplo) , чи́сто (= čistě) , ую́тно (= příjemně) , просто́рно (= prostorně) ):
    • На дворе́ ещё хо́лодно, но со́лнце све́тит уже́ по-весе́ннему. (Горький) (= Venku je ještě chladno, ale slunce už svítí jarně. (Gorkij)

Některá příslovce (tzv. predikativní vlastní) mohou plnit pouze roli přísudku. Ve významu мо́жно (= lze ) , ну́жно (= je nutné ) , необходи́мо (= je nezbytné ) , нельзя́ (= nelze ) , жаль (= líto ) , пора́ (= už je čas ) , не́когда (= nikdy) , бо́язно (= úzko ) , со́вестно (= je hanba ) , сты́дно (= je stydno) a jiných.

  • В э́то невозмо́жно пове́рить. (= Tomu se nedá věřit.)

Невозмо́жно пове́рить – složený slovesný přísudek. Невозмо́жно – predikativní příslovce.

Plnovýznamová a zájmenná příslovce

Příslovce dělíme na významová a zájmenná. Významová vyjadřují příznak, zájmenná na něj jen odkazují.

Zájmenná příslovce se také dělí do několika skupin. Tyto skupiny se podobají kategoriím zájmen.

Příslovce Na co ukazují Příklady
Ukazovací Ukazují na určité místo, čas, příčinu atd.
Ukazovací příslovce se často používají pro spojení vět v textu.
здесь (= zde) , тут (= tady) , там (= tam) , туда́ (= tam) , отту́да (= otamtud) , тогда́ (= tehdy) , зате́м (= proto) , поэ́тому (= proto) , так (= tak)
Tázací Používají se v tázacích větách. где? (= kde?) , когда́? (= kdy?) , куда́? (= kam?) , отку́да? (= odkud?) , почему́? (= proč?) , заче́м? (= proč?) , как? (= jak?)
Vztažná Tvarem dopovídají tázacím zájmenným příslovcím, plní roli spojovacích výrazů a slouží k propojení členů v podřadném souvětí. где (= kde) , когда́ (= kdy) , куда́ (= kam) , отку́да (= odkud) , почему́ (= proč) , заче́м (= proč) , как (= jak)
Neurčitá Odkazují na neznámé nebo přesně neurčené místo, čas, příčinu atd. Jsou tvořena od tázacích zájmenných příslovcí pomocí přípon -то, -либо, -нибудь a předpon кое- a méně často не-. где́-то (= kdesi) , когда́-то (= někdy) , ка́к-то (= jaksi) , где́-нибудь (= kdesi) , где́-либо (= někde) , кое-где́ (= kdekoliv) , кое-ка́к (= jakkoliv) , не́когда (= nijak)
Záporná Jsou tvořena od tázacích zájmenných příslovcí pomocí předpon ни- a не-.
Не- je vždy přízvučné a slabika ни- je vždy nepřízvučná.
никогда́ (= nikdy) , нигде́ (= nikde) , никуда́ (= nikam) , не́где (= nikde) , не́зачем (= není proč)
Zpět na začátek