Význam a gramatické kategorie

Zájmeno je slovní druh, který poukazuje na předmět, příznaky a počty, ale nenazývá je.

Na zájmeno se můžeme zeptat: кто? (= kdo?) что? (= co?) какой? (= jaký?) чей? (= čí?) как? (= jak?) где? (= kde?) когда? (= kdy?) aj. Zájmena se používají místo podstatných a přídavných jmen, číslovek a příslovcí. Většina zájmen se v ruštině mění podle pádu a mnohá podle rodu a čísla.

Druhy zájmen

Podle svého významu a gramatických znaků se zájmena děli na několik skupin:

Skloňování zájmen

Zájmena osobní

Zájmena osobní mají tvar:

• osoby
• čísla
• pádu
• rodu (pouze zájmena 3. osoby jednotného čísla).

Zájmena я (= já) a ты (= ty) poukazují na účastníky výpovědi.

Zájmena он (= on) , она (= ona) , оно (= ono) , они (= oni/ony/ona) poukazují na předmět, o kterém se mluví, mluvilo se nebo se bude mluvit.

Zájmena мы (= my) a вы (= vy) poukazují na mluvčího nebo na jeho partnera spolu s o dalšími osobami.

Zájmena 3. osoby ( он (= on) , она́ (= ona) , оно́ (= ono) , они́ (= oni/ony/ona) ) po předložkách mají na začátku н:

U všech osobních zájmen jsou tvary druhého a čtvrtého pádu stejné.

Zájmena zvratná

Zvratná zájmena себя́ (= sebe) odkazují na osobu, o které se hovoří. Tato zájmen nemají tvar prvního pádu (nominativu), ani tvary osoby, čísla a rodu.

Zájmena tázací a vztažná

Tázací a vztažná zájmena:

Tázací zájmena slouží k vyjádření otázky.

Vztažná zájmena slouží k vyjádření vztahu členů v souvětí.

Tázací a vztažná zájmena кто (= kdo) a что (= co) nemají rod, ani číslo.

Zájmena како́й (= jaký) , кото́рый (= který) , чей (= čí) se mění podle pádu, čísla a rodu a skloňují se jako přídavná jména. S podstatnými jmény se shodují v pádu, čísle a rodu.

Zájmena neurčitá

Zájmena neurčitá odkazují na neurčité předměty, příznaky a množství. Tvoří se tak, že se k tázacím (vztažným) zájmenům připojí předpony не- ( кое-что́ (= cokoliv) , кое-каки́е (= jakési) ) a кое- ( не́кто (= kdosi) , не́что (= cosi) ), které jsou vždy přízvučné, a také přípony -то, -либо, -нибудь ( кто́-то (= někdo) , кто́-либо (= kdokoliv) , кто́-нибудь (= někdo) ).

Zájmena neurčitá se skloňují jako zájmena, od nichž jsou vytvořena (tázací a vztažná).

Zájmena záporná

Záporná zájmena никто́ (= nikdo) , ничто́ (= nic) , никако́й (= jaký) , ниче́й (= ničí) , не́кого (= někoho) , не́чего (= něčeho) slouží k popření existence nějakého předmětu, příznaku nebo množství nebo pro zesílení záporného smyslu celé věty. Tvoří se od tázacích (vztažných) zájmen pomocí nepřízvučné přípony ни- ( никто́ (= nikdo) , ничто́ (= nic) , никако́й (= jaký) , ниче́й (= ničí) ) a přízvučné přípony не- ( не́кого (= někoho) , не́чего (= něčeho) ). Zájmena не́кого (= někoho) a не́чего (= něčeho) nemají tvar prvního pádu.

Záporná zájmena se mění podle pádu a čísla a v jednotném čísle podle rodu. Zájmeno никто́ (= nikdo) se nemění ani podle čísla, ani podle rodu.

Zájmena vztažná

Zájmena přivlastňovací мой (= můj) , твой (= tvůj) , ваш (= váš) , наш (= náš) , свой (= svůj) , его́ (= jeho) , её (= její) , их (= jejich) říkají, komu předmět patří.

Zájmena přivlastňovací мой (= můj) , твой (= tvůj) , ваш (= váš) , наш (= náš) , свой (= svůj) se mění jako přídavná jména podle pádu, čísla a rodu.

Zájmena ukatovací

Ukazovací zájmena тот (= ten) , э́тот (= tento) , тако́й (= takový) , тако́в (= takový) , сто́лько (= tolik) slouží pro vyčlenění nějakého určitého předmětu, příznaku nebo množství mezi ostatními. Ukazovací zájmena тот , э́тот , тако́й , сто́лько se mění jako přídavná jména podle pádu, čísla a rodu. Zájmeno тако́в se mění jako krátký tvar přídavného jména, tj. podle čísla a rodu.

Zájmena neurčitá

Zájmena vymezovací весь (= všechen) , вся́кий (= každý) , ка́ждый (= každý) , сам (= sám) , са́мый (= sám) , ино́й (= jiný) , друго́й (= jiný) odkazují na jeden předmět z řady stejnorodých předmětů.

Zájmena сам (= sám) , са́мый (= sám) se v některých tvarech liší pouze přízvukem.

Zájmeno весь (= všechen) ( всё (= přece) , вся (= celá) , все (= všechny) ) má zvláštní tvary v sedmém pádu jednotného čísla mužského a středního rodu a ve všech tvarech množného čísla.

Vymezovací zájmena тако́в (= takový) , како́в (= jaký) se neskloňují.

Zájmeno сам (= sám) odkazuje na osobu nebo předmět, který provádí nějakou činnost.

Zájmena весь (= všechen) , вся́кий (= každý) ukazují na zahrnutí v úplnosti a určují předmět jako něco celistvého.

Zájmeno вся́кий (= každý) ukazuje na jakýkoliv předmět z mnoha stejných.

Zájmeno са́мый (= sám) , ка́ждый (= každý) , любо́й (= jakýkoliv) vyděluje jednotlivý předmět z mnoha stejných.

Zájmeno са́мый (= sám) může také označovat nejvyšší kvalitu příznaku a sloužit pro vytvoření třetího stupně přídavných jmen.